Optometristka Lucie Adámková z GrandOptical: Optometrista musí znát korekci zraku a vyšetřovací metody, ale měl by znát i anatomii a to nejen oční

Sdílejte:

Společnost GrandOptical asi netřeba představovat. Mají pobočky po celé republice a pomáhají nám všem, co špatně vidíme (ať už do dálky či na blízko). A právě v GrandOptical jsme si odchytli Lucii Adámkovou. Aby nám ze své praxe pomohla najít odpovědi na nejpalčivější otázky, které si pokládá snad každý, kdo zvažoval nošení kontaktních čoček.

Lucie - GrandOpticalAhoj Lucko, děkuji, že sis našla volnou chvilku na náš společný rozhovor. Takže pojďme na to! Jak dlouho již pracuješ v GrandOptical?

Ahoj Michale, v GrandOptical pracuji od roku 2008. Tedy 7 let.

Jak ses dostal k práci optometristy? Bylo to práce, kterou jsi chtěl dělat od mala? Anebo ses k ní zkrátka dostal tak nějak oklikou, kdy ses postupně hledal, až sis konečně našel ten svůj vysněný job?

 

K práci optometristy mě vlastně předurčilo už středoškolské vzdělání, kde jsem studovala obor oční optik a poté jsem se rozhodla v tomto směru i pokračovat a nastoupila do Olomouce na UP obor optometrie.

Co všechno vlastně musí optometrista znát a umět? S jakým vybavením pracuje?

Optometrista, což mnoho lidí možná neví, by měl plnohodnotně umět a ovládat nejen samotnou korekci zraku a vyšetřovací metody, ale měl by znát i anatomii a to nejen oční. Jsou totiž nemoci, které s okem na první pohled nesouvisí, ale na oku se velice odráží. Např. cukrovka, onemocnění štítné žlázy, vysoký krevní tlak atd…

Optometrista, by tedy měl znát vliv těchto nemocí na oko. Samozřejmě mu nepřísluší tyto, někdy až patologické stavy, hodnotit či diagnostikovat.

Ale tato znalost může mít velký vliv na konečné stanovení refrakce (tedy to, jak paprsek světla dopadá na oko, správná refrakce umožní vznik ostrého obrazu na sítnici).

Dneska je už samozřejmostí a standardem perfektní znalost refrakce a jejich vyšetřovacích metod a to samozřejmě i binokulárního vyvážení, stanovení prizmatické korekce atd…

Toto všechno totiž do pravomocí optometristy patří (na rozdíl od nemocí oči a očních chorob, což mnozí lidé třeba ani nevědí). Ke standartnímu vybavení každého optometristy by měla patřit vyšetřovací skříň se sadou zkušebních čoček, včetně čoček prizmatických, polarizačních předsátek a skel k binokulárnímu dorovnání, čtecí tabulka a vyšetřovací obruba.

V dnešní době se využívá také přístroj k objektivnímu zjištění refrakce (autorefraktometr, autorefraktokeratometr…), optotyp s monokulárními i binokulárními testy. My máme  na některých našich pobočkách i foropter. Další nedílnou součástí každé vyšetřovny by měla být štěrbinová lampa. I její znalost a práce s ní se bere jako standart, kterou by měl optometrista umět.

Podle čeho ty vlastně určíš, jakou člověk trpí vadou? Podle čeho určíš, že trpím krátkozrakostí, dalekozrakostí či astigmatismem?

Prvním faktorem s kterým pracuji jsou samotní klienti. Oni sami mi řeknou, na jakou vzdálenost se u nich projevuje problém se zrakem a co je přesně trápí. Další věc kterou je vždy dobré znát, je původní korekce v brýlích, pokud je již klient nosí, a jak je s nimi spokojen.

Pak následuje objektivní a subjektivní refrakce, při které se přesně určí velikost vady a její řešení.

Když už jsem nakousnul ten astigmatismus, mohl bys vysvětlit, co to vlastně astigmatismus je?

Astigmatismus. Slovo, které je někdy úplným strašákem, který když lidé slyší, tak je v jejích očích vidět mnohdy zděšení.

Ale vůbec to tak není. Astigmatismus je jen jedna z dalších refrakčních vad. Dříve se astigmatismus vůbec neřešil a proto také především starší lidé o této vadě ani neví.

Astigmatismus je popisován jako refrakční vada způsobená nepravidelností rohovky. Já to vysvětluji podobně jako většina mých kolegů – rohovka má tvar ragbyového míče, kde jsou potřeba k dokorigování dvě na sebe kolmé dioptrické hodnoty. Lidé si to umějí daleko lépe představit, než nějakou nepravidelnost rohovky.

Je schopný člověk hned po škole jít a vykonávat práci optometristy? Anebo je třeba ještě pár měsíců získávat zkušenosti?

Já z osobní zkušenosti můžu říct, že většina studentů je skvěle připravena po teoretické stránce. Ale měření jako takové je pro začínajícího optometristu dosti nejisté. Nicméně sama vím, že hned po škole jsem taky nebyla schopna plnohodnotně měřit. Vše člověk získá až víceletou praxí. Ale tak je to asi u všech oborů :-).

Jelikož bych tento rozhovor chtěl pojmout i jako takovou osvětu, zkus prosím pro ty, co se v čočkách nevyznají anebo s ni teprve začínají, vysvětlit, jaké druhy čoček existují a v čem se liší.

Čočky jde dělit do několika skupin. Základním rozdělením je na tvrdé (především k delšímu užívání např. roční, nebo se v medicíně ke korekci vyšších stádií keratokonusů). Dále se používají měkké čočky, které se dále rozdělují do jednotlivých kategorií.

A to podle četnosti výměny (denní, 14-denní, měsíční, 3-měsíční a pak speciální – roční kontaktní čočky), podle režimu nošení (denní nošení, prodloužené nošení, kontinuální nošení) a podle materiálu (hydrogel, silikonhydrogel).

Ne všechny čočky jsou určené pro všechny klienty. Je proto nutné absolvovat vstupní vyšetření, kde se jednotlivé specifikace dořeší a najde se vhodná kontaktní čočka pro konkrétního klienta.

Taková oblíbená otázka – když se rozhodnu pro čočky, doporučila bys mi raději používat dražší jednodenní anebo měsíční ze zdravotního hlediska? Nebo je to čistě pouze o tom, které mi více vyhovují a jsou mi příjemnější?

Jak už jsem řekla výše. Je nutné absolvovat vstupní vyšetření, kvůli úplnosti parametrů oka u daného klienta a samozřejmě zohlednit jeho potřeby. V případě pouze občasného nošení čoček (např. je používáte jen ve chvíli, kdy sportujete), tak doporučuji jednodenní čočky – zejména důvodu vyššího komfortu. Jelikož jednodenní čočky jsou asi nejvíce pohodlné při nošení. A jelikož při sportu hrozí i vyšší šance, že vám čočka vypadne, poškodí se, tak vás ztráta jednodenní čočky nebude tak mrzet, jako když ztratíte měsíční čočku.

Při každodenním používání kontaktních čoček volím naopak vícedenní varianty (14 dní, 1 měsíc), čočka ale potřebuje větší péči na rozdíl od jednodenních.

Pokud půjdu dál, tak další taková oblíbená otázka je – brýle anebo kontaktní čočky? Ke které straně se kloníš ty a proč?

Já jsem zastáncem, pokud klient nosí kontaktní čočky, aby používal i brýle. Hlavně ze zdravotních důvodů. Rohovka je v neustálém kontaktu s čočkou, a i když už dnes existují materiály s vysokou propustností pro kyslík, tak nošení brýlí je pro oko přirozenější.

Rohovka je tudíž plně vyživována. Proto já svým klientům doporučuji, pokud čočky nepotřebují k určité činnosti, aby si je vyjmuli a vzali si brýle. Oko má tak možnost si na chvíli trochu odpočinout.

Zkus prosím popsat výhody i nevýhody kontaktních čoček a brýlí a kdy se vyplatí používat buď čočky a kdy brýle.

Brýle doporučuji používat vždy, i při nošení čoček by klient měl mít vyhotoveny brýle s aktuální dioptrií, kdyby nemohl z nějakého důvodu čočky nosit (zánět, zranění či podráždění oka).

Kontaktní čočky jsou vhodné zejména na sporty, zajišťují klientům větší zorné pole a při vysokých dioptriích eliminují periferní zkreslení.

S čím mívají nejčastěji začínající uživatelé kontaktních čoček největší problémy? Dělá jim problém si zvyknout na hygienu rukou při aplikaci čoček? Dělá jim problém péče o čočky? Nebo mají největší problém s aplikací čoček – tedy vůbec si čočky správně „nasadit“ do očí?

To je velmi individuální záležitost. Mám prvonositele (tedy lidi, kteří s čočkami začínají), kteří napoprvé kontaktní čočky nasadí bez větších obtíží.

Ale také jsou jedinci, kterým aplikace čoček trvá samozřejmě déle. Obecně se dá říct, že se lidé nejvíce obávají, zda si budou umět čočku z oka vyjmout. Hygiena je samozřejmě na prvním místě, ale s nedodržováním hygieny se u klientů nesetkávám moc často.

Vědí třeba začínající uživatelé čoček, jaký typ čoček by chtěli nosit? Anebo právě k tomu tam jsi ty, abys jim poradil? Pokud ano, doporučuješ jim spíše jednodenní kontaktní čočky?

Většina klientů nemá moc představu o tom, jaké čočky by chtěl nosit. Od toho jsem tu samozřejmě já :-).

To je ten zásadní rozdíl mezi aplikací kontaktních čoček v optice a nákupem čoček na internetu. U nás mají klienti veškerou péči, aplikaci, poradenství a následnou kontrolu čoček.

To bohužel u internetového nákupu chybí. Jelikož výběr čoček samozřejmě závisí na parametrech oka a potřebách zákazníka.

Poslední dobou dochází zejména u čoček k tomu, že se jednotlivé firmy předhání v tom, kdo přijde s materiálem, který se dokáže lépe přizpůsobit fyziologii oka. Tím jsme se samozřejmě nechali inspirovat také u našich čoček Biotrue, které využívají revoluční Hypergel :-). Nicméně je patrné, že se čočky neustále zdokonalují a vylepšují. Jak moc třeba ty vnímáš tento pokrok? Máš pocit, že už dochází ke kosmetickým změnám a žádný další průlom na poli kontaktních čoček již není možný? Anebo si naopak myslíš, že brzy dojde k obrovskému průlomu, který změní zcela používání kontaktních čoček?

Vývoj kontaktních čoček jde samozřejmě nezadržitelně dopředu. Určitě je pořád co zlepšovat. Například ve vývoji multifokálních kontaktních čoček a do budoucna by mohla přijít i varianta samozabarvovacích čoček. Jestli však dojde k nějakému velkému průlomu, kdo ví :-).

Jak často bych měl chodit na kontroly? Respektive jak často bych si měl nechat přeměřit své oči v případě, že jsem nositelem kontaktních čoček?

Kontrola by měla probíhat minimálně jednou ročně. Je to velmi důležitá součást péče o zrak.

Při kontrole se totiž nejenom zjišťuje aktualní refrakční stav oka. Ale také stav rohovky, spojivky, očních víček a  kvalita slzného filmu. Tedy stručně řečeno – jestli jsou vaše oči v pořádku a vy používáte správnou korekci u čoček.

Mohou nastat nějaké problémy, pokud budu čočky přenášet? Tedy když si je nebudu měnit ve správných intervalech (například budu nosit denní čočky týden). Hrozí mi něco?

S touto skutečností se ve své praxi setkávám velice často. Přenášení čoček je velmi nebezpečné z důvodu možnosti zanesení infekce do oka.

Při nošení čoček se na jejich povrchu tvoří usazeniny, které se při přenášení hůře čistí. A klienti si v tom případě aplikují zanesenou čočku, která znatelně zvyšuje riziko zánětu rohovky a spojivky.

Může se stát, že mi ty (jako optometrista) nedoporučíš nošení kontaktních čoček? V jakých případech je podle tebe lepší čočky raději vynechat? Respektive, kdy to pro mě může mít nějaké nechtěné zdravotní následky?

Ano, jsou určité kontraindikace k nošení kontaktních čoček.

Špatná kvalita slzného filmu. Různé defekty na rohovce. Chronické záněty spojivek…

Při těchto problémech se čočky nedoporučuje nosit vůbec. Zde je nutno korekci řešit pouze brýlemi. I třeba pokud klient pracuje ve velmi specifických podmínkách (prašné prostředí), tak je lepší dát raději přednost brýlím. U silných alergiků, kde se projeví alergie přímo v očích (pyl, prach, sezonní alergie…) se zase doporučuje nosit čočky jen občas, a nikdy ne při akutním alergickém stavu.

Jinak je však možné nosit čočky bez jakýchkoliv omezení.

Jednu dobu byly velice populární barevné kontaktní čočky. Doporučila bys je? Respektive – jsou podle tebe vhodné na každodenní nošení, když pomineme daleko vyšší cenu než u běžných čoček?

Já osobně proti barevným kontaktním čočkám nic nemám, ale je to stejné jako s normálními čočkami. Je nutné aby jejich aplikace byla spojena s celkovou oční anamnézou a přesným vyšetřením. Ale rozhodně nedoporučuji barevné čočky nosit stále, jsou určené jen k příležitostnému nošení.

Poslední otázka na závěr – ty sám nosíš kontaktní čočky?

Já sama kontaktní čočky nosím, ale velice často to kombinuji s brýlemi.

Především v práci, kde je vlivem klimatizace sušší prostředí a celodenní nošení čoček není už ke konci dne úplně komfortní. Jinak nosím čočky především na sport :-).

Sdílejte:
Kluci a holky z Bausch + Lomb

Jsme tým. Fascinují nás lidské oči. Máme rádi čočky a vše kolem nich. Pracujeme pro Bausch + Lomb. A snažíme se pomáhat a radit všem, kdo milují kontaktní čočky stejně jako my.